Krizové řízení v obci Holotín

Pracovní skupina pro mimořádné události:

Předseda: starosta obce: Tomáš Suchánek, tel. 721 721 736

Místopředseda: místostarosta obce: Petr Svoboda, tel. 702 064 740

Členové: zastupitelé obce: Zdeněk Penkala, tel. 702 948 595

Václav Beran, tel. 725 187 489

Pavel Sadský tel. 776 185 768


 

IZS - Integrovaný zásahový systém záchranné práce při mimořádných událostech: 112

Při bezprostředním ohrožení života volejte záchranku tel.: 155

Voda poruchy Vodovody a kanalizace Přelouč 466959114

Hasiči 150 

Policie ČR 158


 

Místa pro shromáždění osob v obci:

Obecní úřad Holotín

Prostor za Obecním úřadem Holotín


 


 

 

Druh rizika

Přívalová povodeň

Zdroj rizika

intenzita srážek v bouřce,

rychlost pohybu bouřek

řetězový efekt – přechod několika bouřek v těsném sledu.

 

Poznámka

Z hlediska predikce vývoje je důležité sledovat indikátory zveřejňované ČHMÚ

Vydatné srážky

Intenzita srážek v bouřce, synergie pohybu bouřek, výskyt málo či nepropustných povrchů, konfigurace terénu.

Velmi vydatný déšť (vysoký stupeň nebezpečí) při očekávaném množství srážek nad 50 mm/12 h nebo 60 mm/24 h a extrémní srážky (extrémní stupeň nebezpečí) při očekávaném množství srážek nad 70 mm/12 h nebo 90 mm/24 h nebo 120 mm/48 h.

Extrémní vítr

Dochází častěji k větrným poryvům – rychlé střídání teplého a chladného počasí.

Létající předměty, padající části budov, poškození lesních porostů, pády stromů na silniční a železniční síť.

Epizootie

Chovy hospodářských zvířat (opatření v zóně 3 km od postiženého chovu).

 

Zejména SLAK

Požár v zástavbě a v průmyslu

Příčinou vzniku může být selhání lidského faktoru a poruchy na zařízení

Poškození budov a okolních budov tlakovou vlnou vzniklou při explozi, ohrožení životů obyvatelstva, poškození zdraví obyvatelstva, materiální škody (senior centrum

 


 

 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 

Jak se zachovat při hlavních mimořádných událostech

V případě úniku nebezpečné chemické látky

  • okamžitě opustit volné prostranství a vyhledat úkryt v nejbližší budově. Pokud je to možné, zdržovat se na straně budovy odvrácené od místa úniku a ve vyšších patrech (většina nebezpečných látek je těžší než vzduch),

  • lze-li to provést, utěsnit okna, dveře a ventilační otvory a vypnout odsávání v kuchyni a klimatizaci,

  •  pokud je ve vlastnictví ochranná plynová maska s filtrem, použít ji,

  • v případě kdy není k dispozici ochranná maska a nebezpečná škodlivina proniká do místnosti, dýchat přes navlhčený kapesník, ručník, či jakékoliv textilní látky (příp. mnohonásobně přeložené navlhčené papírové ubrousky), přiložené k nosu a ústům,

  • poslouchat pokyny záchranných složek IZS a vedení obce Olovnice a neopouštět ochranné prostory do doby vydání pokynu k jejich možnému opuštění.

Ochrana dýchacích cest improvizovanými ochrannými prostředky

Nejvhodnějším způsobem je překrytí úst a nosu za použití:

  • vodou mírně navlhčené roušky z kapesníku, froté ručníku, utěrky, kusu flanelové látky,

  • navlhčené buničité vaty,

  • mnohonásobně přeloženého, navlhčeného toaletního papíru, ubrousku apod.

Uvedené prostředky se upevní v zátylku převázaným šátkem či šálou.

Vlhčení se provádí vodou či vodnými roztoky sody nebo kyseliny citrónové (podle vlastností ohrožujícího plynu).

Pro čpavek – amoniak (plyn zásaditého charakteru) – příprava ochranného roztoku:

100 g kyseliny citrónové (asi 6 polévkových lžic) vsypat do 1 litru vody a důkladně rozmíchat. V případě, že není k dispozici kyselina citrónová, je možné jako ochranný roztok používat potraviny, které kyselinu citrónovou obsahují – džusy, citrónová šťáva, oranžády, limonády atd.

Pro plyny kyselého charakteru (např. chlór, kysličník siřičitý, kysličníky dusíku apod.):

50 g jedlé sody – zažívací soda bikarbona (asi 5 polévkových lžic) vsypat do 1 litru vody a důkladně rozmíchat.

V případě vzniku větrné smršti

  • opustit co nejrychleji volné prostranství a ukrýt se do nejbližší pevné budovy,

  • pokud je v budově úkryt civilní ochrany nebo sklepní prostor, ukrýt se v něm,

  • při ukrytí v nadzemních částech budovy uzavřít a co nejlépe zabezpečit okna, okenice a dveře na návětrné strany,

  • je-li to možné otevřít okna či dveře na závětrné straně (vyrovnání tlaku vzdušných proudů v budově),

  • pohyblivé věci a dopravní prostředky umístit, pokud možno do závětrných stran budov.

V případě nebezpečí povodně

  • uzavřít a zabezpečit okna a dveře sklepů a přízemí budov,

  • pokud je to možné, odstěhovat cenné věci z přízemí do vyšších pater,

  • odvézt automobil ze záplavového území a zaparkovat jej na bezpečném místě,

  • v případě vlastnictví pozemku v záplavovém území odstranit z něho odplavitelný materiál, nebo jej zajistit proti odplavení. Odvézt na bezpečné místo chemikálie a skladované pohonné hmoty (garáže),

  • připravit evakuaci domácích a hospodářských zvířat,

  • připravit si evakuační zavazadlo,

  • při vyhlášení evakuace opustit ohrožený prostor. Není-li možné zajistit si náhradní ubytování vlastními silami, přesunout se do shromaždišť evakuovaných (evakuačních středisek), o kterých bude veřejnost informována.

Evakuace obyvatelstva

Varování, evakuaci a ukrytí osob před hrozícím nebezpečím zajišťují orgány obce. Při provádění záchranných a likvidačních prací je oprávněn nařídit evakuaci osob rovněž velitel zásahu (zpravidla člen HZS). Evakuace je jedním z opatření, které bude vydáno vždy, pokud nebude možno zajistit ochranu osob v místech jejich pobytu jiným způsobem.

Aktuální plán evakuace pro případ povodně je zpracován krizovým řízením Obecního úřadu a evakuaci z ohroženého místa organizuje po dohodě s velitelem zásahu starosta obce Holotín.

Evakuací se zabezpečuje přemístění osob, zvířat, předmětů kulturní hodnoty, technického zařízení, případně strojů a materiálu k zachování nutné výroby a nebezpečných látek z míst ohrožených mimořádnou událostí. Evakuace se provádí z míst ohrožených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování.

Evakuace se vztahuje na všechny osoby v místech ohrožených mimořádnou událostí s výjimkou těch, které se budou podílet na záchranných pracích a na řízení evakuace.

Důvodem pro vyhlášení evakuace může být:

  • povodeň nebo zátopová vlna,

  • nebezpečí zamoření chemickými látkami,

  • požár,

  • hrozící výbuch,

  • stavební narušení objektu apod.

Při nařízené evakuaci jsou občané povinní zejména:

  • dodržovat pokyny složek IZS a orgánů zabezpečujících evakuaci,

  • uhasit oheň v topidlech,

  • uzavřít přívod vody a plynu a vypnout elektrické spotřebiče (mimo ledniček a mrazniček),

  • ověřit, zda sousedé vědí, že mají opustit byt, dům – lokalitu,

  • dětem vložit do kapsy oděvu cedulku se jménem a adresou,

  • vzít evakuační zavazadlo označené jménem a adresou,

  • uzavřít okna a uzamknout byt,

  • dostavit se na určené místo podle vyhlašovaných pokynů orgánů obce,

  • nechat volné průjezdné šířky komunikací k nástupním plochám pro požární techniku a ke zdrojům vody.

Obsah evakuačního zavazadla

Evakuační zavazadlo se připravuje pro případ opuštění bytu  v důsledku vzniku mimořádné situace nebo nařízené evakuace. Jako evakuační zavazadlo poslouží např. batoh, cestovní taška nebo kufr. Zavazadlo označte svým jménem a adresou.

Zavazadlo obsahuje:

  • základní trvanlivé potraviny, nejlépe v konzervách, dobře zabalený chléb, a hlavně pitnou vodu,

  • předměty denní potřeby – jídelní misky a příbor, umělohmotná nebo polní láhev, nůž, provázek, šitíčko, zavírací špendlík, otvírač na konzervy,

  • osobní doklady, peníze, pojistné smlouvy a cennosti,

  • nádoby s tekutinami – voda, čaj, šťávy apod.,

  • přenosné rádio s rezervními bateriemi,

  • toaletní a hygienické potřeby – toaletní papír, mýdlo, kartáček na zuby a zubní pasta, ručník,

  • osobní léky a další prostředky – doporučujeme tlakový obvaz, léky tišící bolet, snižující horečku, dezinfekční nebo antiseptické prostředky,

  • spací pytel, deka, přikrývka, karimatka, nafukovací lehátko,

  • náhradní prádlo, náhradní obuv a oblečení, pláštěnka, šátek, pokrývka hlavy,

  • pro děti hračka, knihy a další prostředky pro zkrácení dlouhé chvíle,

  • bateriová svítilna, zápalky, svíčky, zapalovač.

Nelze s sebou brát objemné předměty, rychle se kazící potraviny, alkohol, zbraně, jedovaté látky a zbytečné věci.

Ukrytí obyvatelstva

Ukrytím se rozumí využití úkrytů civilní ochrany a jiných vhodných prostorů, které se stavebními a jinými doplňkovými úpravami přizpůsobují k ochraně obyvatelstva. K tomuto účelu se využívají stále a improvizované úkryty.

Stálé úkryty

Stálé úkryty jsou již v době míru vybudované ochranné stavby k ukrytí obyvatelstva zejména za válečného stavu. Jsou vybaveny technologiemi, které umožňují dodávky nezávadného vzduchu, pitné vody, příp. elektrické energie. Člení se na stálé tlakově odolné úkryty a stálé protiradiační úkryty. Řada těchto úkrytů byla vybudována s dvouúčelovým využitím jako garáže, kina, obchody, sklady apod. Byly budovány v období studené války ve velkých městech a na územích, která byla předpokládaným cílem možného napadení zbraněmi hromadného ničení. Z tohoto důvodu je jejich rozmístění v ČR nerovnoměrné. V souvislosti s uvolněním mezinárodního napětí a snížením rizika globální raketo-jaderné války po roce 1990 byla výstavba nových stálých úkrytů zastavena. V současné době jsou některé z těchto staveb udržovány péčí obcí, na jejichž územích jsou zbudovány.

Stálé tlaku odolné úkryty zajišťují ochranu ukrývaných osob proti tlakové vlně, pronikavé radiaci, radioaktivnímu zamoření, světelnému a tepelnému impulsu, proti účinkům chemických zbraní a biologických prostředků.

Stálé protiradiační úkryty poskytují obdobnou ochranu jako stálé tlakově odolné úkryty s omezenou odolností proti účinkům tlakové vlny.

Improvizované úkryty jsou suterénní a jiné vhodné prostory obytných domů, provozních a výrobních objektů, které se za stavu ohrožení státu a za válečného stavu přizpůsobují k ochraně před účinky soudobých bojových prostředků. V míru se k ukrytí před toxickými účinky nebezpečných chemických látek využívají přirozené ochranné vlastnosti obytných a jiných budov. Jedná se zpravidla o místnosti a prostory na odvrácené straně od zdroje nebezpečí, utěsněné proti pronikání těchto látek.

Opatření k ukrytí obyvatelstva jsou zahrnuta do havarijních plánů krajů a obcí s rozšířenou působností a do vnějších havarijních plánů provozovatelů rizikových činností.


 

Varování a evakuace obyvatelstva

Varování

Včasné varování obyvatelstva před hrozícím nebezpečím a vyrozumění orgánů krizového řízení je základním předpokladem pro úspěšné zvládnutí mimořádné události. Varování i vyrozumění může být zajištěno všemi dostupnými prostředky, základ celého systému však tvoří "Jednotný systém varování a vyrozumění (JSVV)", jehož součástí jsou koncové prvky varování, které jsou schopny vydávat varovný signál (např. sirény) a koncové prvky vyrozumění, které jsou schopny předat informace orgánům krizového řízení (např. mobilní telefony).

Na území obce jsou za účelem varování obyvatelstva rozmístěny koncové prvky varování, což jsou technická zařízení schopná vydávat varovný signál. Po vyhlášení varovného signálu se obyvatelstvu sděluje verbální informace o mimořádné události a o opatřeních k ochraně obyvatelstva prostřednictvím obecního rozhlasu.

V České republice je pouze jeden varovný signál "Všeobecná výstraha", kterým se varuje obyvatelstvo o hrozbě nebo vzniku mimořádné události.

Tento signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin a může zaznít třikrát po sobě v cca tříminutových intervalech

               

Dalším signálem (nikoliv varovným), který sirény mohou vysílat je „Požární poplach“, který slouží ke svolání jednotek požární ochrany.

Tento signál je vyhlašován přerušovaným tónem sirény po dobu 1 minuty

               

Dalším signálem (nikoliv varovným), je "akustická zkouška" sirén, která se provádí za účelem zkoušky provozuschopnosti celého systému.

Sirény se rozezní zkušebním nepřerušovaným tónem po dobu 140 sekund zpravidla každou první středu v měsíci ve 12.00 hodin

             

Jak se chovat, když zazní siréna - "Všeobecná výstraha"

Pokyny platí v případě, že zjevně nejde o povodně.

  • okamžitě se ukryjte v nejbližší budově,

  • zavřete okna a dveře, utěsněte je (čímkoliv, co máte k dispozici)

  • zapněte si rádio nebo televizi a poslouchejte informace co dělat dále

Evakuace

Evakuace je jedním z nejúčinnějších a nejrozšířenějších opatření, která se používají při ochraně obyvatelstva před případnými následky hrozících nebo vzniklých mimořádných událostí.     

Evakuací se zabezpečuje přemístění osob, zvířat, předmětů kulturní hodnoty, technického zařízení, případně strojů a materiálu k zachování nutné výroby a nebezpečných látek z míst ohrožených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění.

Evakuace se vztahuje na všechny osoby v místech ohrožených mimořádnou událostí s výjimkou osob, které se budou podílet na záchranných pracích, na řízení evakuace nebo budou vykonávat jinou neodkladnou činnost; přednostně se plánuje pro děti do 15 let, pacienty ve zdravotnických zařízeních, osoby umístěné v sociálních zařízeních, osoby zdravotně postižené, doprovod osob výše uvedených.

Místa pro shromáždění osob v obci:

Obecní úřad Holotín

Prostor za Obecním úřadem Holotín


 

Legislativa

Základní pojmy

Mimořádná událost – dále jen MU – je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

Krizová situace je mimořádná událost, při níž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu – viz. krizové stavy.

Krizové stavy:

Stav nebezpečí – může vyhlásit hejtman kraje jako bezodkladné opatření v případě živelné pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek a životní prostředí, pokud intenzita ohrožení dosahuje značného rozsahu a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností příslušných složek a orgánů. Tento stav se vyhlašuje pro území kraje nebo jeho části, a to na dobu nejvýše 30 dnů.

Nouzový stav – může vyhlásit vláda v případě živelných pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožuje životy, zdraví, majetek nebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Tento stav se vyhlašuje pro určité území státu na dobu nejvýše 30 dnů.

Stav ohrožení státu – může vyhlásit Parlament ČR na návrh vlády je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu, jeho územní celistvost nebo jeho demokratické základy

Legislativa

Oblast bezpečnosti obyvatelstva se řídí touto legislativou:

Ústavní zákony

Ústava ČR č. 1/1993 Sb. - základní právní předpis ČR. Mj. řeší otázky bezpečnosti o obrany státu

Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb.

Ústavní zákon č. 110/1998 Sb. (zákon o bezpečnosti ČR) – vymezuje krizové stavy – nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav a Bezpečnostní radu státu

Zákony

Zákon č. 320/2015 Sb. v posledním platném znění (zákon o Hasičském záchranném sboru ČR) – řeší organizaci a úkoly HZS

Zákon č. 239/2000 Sb. v posledním znění (zákon o integrovaném záchranném systému) – vymezuje IZS, úkoly státních a samosprávných úřadů při přípravě na mimořádné události, organizaci záchranných a likvidačních prací, práva a povinnosti právnických a fyzických osob při MÚ

Zákon č. 240/2000 Sb. v posledním platném znění (krizový zákon) – vymezuje pojmy a krizový stav – stav nebezpečí, orgány kriz. řízení, práva a povinnosti právnických a fyzických osob za krizové situace

Zákon č. 241/2000 Sb. v posledním platném znění (zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy) – vymezuje základní pojmy, působnost orgánů v systému hospodářských opatření a vlastní systém hospodářských opatření pro krizové stavy

Zákon č. 254/2001 Sb. v posledním znění (zákon o vodách) – stanovuje způsob nakládání s vodami a jejich stav a ochranu. Vymezuje vodní toky a díla a zabezpečující orgány, ochranu před povodněmi a úkoly, práva a povinnosti orgánů v této oblasti

Zákon č. 12/2002 Sb. (zákon o státní pomoci při obnově území postiženého živelnou nebo jinou pohromou) – stanovuje zásady a postup při poskytování státní pomoci

Zákon č. 224/2015 Sb. v posledním platném znění (zákon o prevenci závažných chemických havárií) – vymezuje prevenci závažných havárií, zařazení objektu do příslušné bezpečnostní skupiny, bezpečnostní dokumentaci, účast veřejnosti

Zákon č. 222/1999 Sb. v posledním platném znění (zákon o zajišťování obrany ČR) – stanovuje povinnosti státních a samosprávných orgánů, právnických a fyzických osob při zajišťování obrany státu

Zákon 219/1999 Sb. v posledním znění (zákon o ozbrojených silách) – člení ozbrojené síly, vymezuje použití armády k záchranným pracím a úkolům civilní ochrany a stanovuje přípravu ozbrojených sil a specifikuje vojenský materiál

Zákon č. 585/2004 o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon)

Zákon č. 18/1997 Sb. v posledním platném znění (atomový zákon) – upravuje využívání jaderné energie, systém ochrany osob, životního prostředí a bezpečnost při nakládání s těmito látkami a povinnosti odpovědných osob a orgánů

Nařízení vlády a vyhlášky ústředních orgánů

Nařízení vlády č. 462/2000 Sb. v posledním platném znění (k provedení zákona č. 240/2000 Sb. § 8–16,) – vymezuje vznik a činnost bezpečnostní rady a krizového štábu a zpracování krizového plánu

Nařízení vlády č. 139/2017 Sb. o plánování obrany státu – vymezuje způsob zpracování Plánu obrany ČR

Vyhláška MV č. 328/2001 Sb. v posledním platném znění (o zabezpečení IZS) – stanovuje koordinaci složek IZS, způsob zpracování a obsah havarijního plánu a zásady krizové komunikace a spojení

Vyhláška MV č. 380/2002 Sb. (k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva) – upřesňuje postup při zřizování zařízení civilní ochrany, způsob informování právnických a fyzických osob, způsob provádění evakuace a ukrytí, požadavky na územní plán a stavební dokumentaci u staveb


 

Složky IZS

Složky Integrovaného záchranného systému

Pojmem integrovaný záchranný systém se rozumí koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. IZS specifikuje zákon č. 239/2000 Sb. v posledním platném znění. IZS se člení na základní složky (Hasičský záchranný sbor ČR, Policie ČR, Zdravotní záchranná služba a jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí jednotkami PO) a ostatní složky, které při řešení mimořádné události poskytují plánovanou pomoc na vyžádání.

 

239/2000 Sb.

ZÁKON

ze dne 28. června 2000

o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) integrovaným záchranným systémem koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací,

b) mimořádnou událostí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací,

c) záchrannými pracemi činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, a vedoucí k přerušení jejich příčin,

d) likvidačními pracemi činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí,

e) ochranou obyvatelstva plnění úkolů civilní ochrany,1) zejména varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku,

f) zařízením civilní ochrany bez právní subjektivity (dále jen "zařízení civilní ochrany") součásti právnické osoby nebo obce určené k ochraně obyvatelstva; tvoří je zaměstnanci nebo jiné osoby na základě dohody a věcné prostředky,

g) věcnou pomocí je poskytnutí věcných prostředků při provádění záchranných a likvidačních prací a při cvičení na výzvu velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce; věcnou pomocí se rozumí i pomoc poskytnutá dobrovolně bez výzvy, ale se souhlasem nebo s vědomím velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce,

 

Hasičský záchranný sbor ČR

Základním poslání HZS je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech. HZS tvoří generální ředitelství HZS a hasičské záchranné sbory krajů.

HZS Pardubického kraje, Požární stanice Přelouč sídlí na adrese Studentská 1592, Přelouč (v sousedství výjezdového stanoviště ZZS), velitel požární stanice npor. Ing. Michal Vašica, tel. 950 571 197. Tísňová linka je 150.

Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami PO.

Město Přelouč zřizuje Jednotku sboru dobrovolných hasičů města Přelouč kat. JPO III/1, která má 15 členů s danou dobou výjezdu do 10 minut. Velitelem jednotky je Martin Macháček, tel. 736 507 484. Jednotka sídlí v Přelouči, ul. Zborovská 54.

Policie ČR

Krajské ředitelství policie Pardubického kraje sídlí v Pardubicích, Na spravedlnosti 2516. Ředitelem je plk. Mgr. Jan Švejdar, tel. na ústřednu je 974 566 111. V Pardubicích je vedoucím Územního odboru PČR Pardubice plk. Mgr. Miloslav Kaplan (tel. 974 566 221) a vedoucí Obvodního oddělení PČR Přelouč npor. Zbyněk Hanuš (Pražská 20, tel 974 566 780).

Zdravotní záchranná služba

Zřizovatelem ZZS je KÚ. Operační středisko ZZS Pardubického kraje sídlí na adrese Průmyslová 450, Pardubice, ředitelem je MUDr. Igor Paar, tel. 466 034 101, tísňová linka je 155. Výjezdová základna Přelouč, linka 155.

Ostatní složky IZS

  • Městská policie Přelouč, sídlo Československé armády 1665, velitel MP Přelouč je Leoš Slavík, Dis., tel. 466 959 660, tísňová linka je 156.

  • Armáda ČR – Krajské vojenské velitelství Pardubice – Pardubice Hůrka 1100. Ředitelem je plk. gšt. Ing. František Hlaváček, tel. 973 243 200.

  • Armáda ČR – Stálé operační centrum Praha, VÚ 1160, vedoucí tel. 973 212 070.

  • Havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby (např. havarijní služba VČE a.s., VČP a.s., VHOS a.s., apod.)

  • Orgány ochrany veřejného zdraví.

  • Neziskové organizace a sdružení občanů.

  • Humanitární a charitativní organizace.

  • Další sdružení, organizace, sbory a vyčleněné síly a prostředky právnických a fyzických osob.

Linka 112 - otázky a odpovědi

Vše, co chcete vědět o jednotném evropském čísle tísňového volání  

Co je linka 112

  • Tísňová linka, pomocí které se dovoláte pomoci záchranářů ve všech členských státech EU

  • Je dostupná jak z pevných linek, tak z mobilních telefonů

  • Je zdarma na celém území EU

  • Umožňuje určení polohy volajícího

 


 


 


 

Pro koho je určena linka 112

Pro jakéhokoliv člověka, který se na území Evropské unie a některých dalších států ocitne v nouzové situaci a potřebuje urgentní pomoc záchranných či bezpečnostních složek (hasiči, policie, zdravotníci)

 

Kdy volat linku 112 

  • pokud potřebujete pomoc hasičů,

  • v případě rozsáhlejších mimořádných událostí, kdy je nutná spolupráce dvou a více záchranných složek,

  • při cestách do zahraničí,

  • pokud si v krizi nedokážete vzpomenout na jiná tísňová čísla nebo si nejste jisti,

  • linku 112 mohou využít osoby nehovořící česky – díky jazykové vybavenosti operátorů,

  • linka 112 je v ČR universální tísňovou linkou, jejímž prostřednictvím se lze dovolat pomoci i policie či zdravotnické záchranné služby. Její technologie totiž umožňuje identifikovat místo, kde se volající nachází, rovněž šance dovolat se z mobilního telefonu na tísňovou linku 112 je ve srovnání např. s číslem 155 větší – na 112 se na jako jedinou tísňovou linku lze dovolat bez SIM karty, bez kreditu a pokud je na místě signál alespoň jednoho mobilního operátora.

Pokud budete řešit pouze zdravotní obtíže, trestný čin atd., obracejte se přímo na národní čísla tísňového volání (150 hasiči, 155 zdravotnická záchranná služba, 158 policie, 156 městská policie), která jsou v současné době rovnocenná číslu 112.

 

Kdy nevolat linku 112 

  • Nezkoušejte, jestli linka 112 funguje, mohli byste ohrozit životy někoho jiného. 

  • Linku 112 nikdy nevolejte z legrace, pokud nejde o urgentní záležitost nebo pokud chcete pouze získat informace.

Pokud jste na pochybách, linku 112 klidně vytočte. Můžete zachránit něčí život.

Pamatujte, že při volání na tísňovou linku 112 není nikdo anonymní. Vyspělá technologie linky 112 umožňuje nejen zjistit přesně místo, odkud dotyčný volá, ale i jeho číslo, volajícího lze identifikovat dokonce i v případě, že volal z mobilního telefonu bez SIM karty. Navíc veškeré hovory jsou nahrávány.

Pokud někdo zneužije tísňovou linku, hrozí mu dle zákona o elektronických komunikacích pokuta až do výše 100 000 Kč. V určitých případech lze zlomyslné volání klasifikovat jako trestný čin šíření poplašné zprávy nebo trestný čin znemožnění funkce obecně prospěšného zařízení, pak samozřejmě hrozí trestní odpovědnost. V případě zlomyslného volání bude inkriminovaný telefon zablokován. 

 

Jak volat na linku 112?

Když voláte na tísňové číslo, v klidu řekněte:

  • Co se stalo a jestli se někdo zranil

  • Kde se to stalo, v jakém městě a v jaké ulici

  • Řekněte své jméno a číslo telefonu, ze kterého voláte

  • Nezavěšujte, odpovězte operátorovi na jeho otázky

  • Udělejte, co ti operátor říká

Nikdy nezavěšujte jako první. Buďte připraveni odpovědět operátorovi tísňové linky na jeho případné doplňující dotazy. Po ukončení hovoru vyčkejte na zpětný telefonát, který ověří pravdivost nahlášené zprávy a sníží riziko, že se jedná o „planý poplach“.

Telefonování na tísňová čísla je bezplatné. V případě nouze se nebojte volat na tísňovou linku, ale nezneužívejte ji. Můžete ztížit pomoc lidem kteří ji skutečně potřebují! 

Telefonování na tísňová čísla je zdarma. Proto se v případě potřeby nebojte zavolat pomoc.

Nikdy ale nevolejte z legrace, můžete ublížit jiným lidem!!!

Pamatujte, že při volání na linku 112 je každý identifikovatelný a při jejím zneužití lze tedy každého dostihnout a potrestat.

Zneužívání tísňových linek je trestné a hrozí za ně pokuta až do výše 100 000 Kč.

Důvěřujte hasičům a dalším záchranářům. Pamatujte si ale, že nejlepším ochráncem sebe i druhých jste vy sami!

Upozorňujeme, že kromě jednotného evropského čísla tísňového volání 112 jsou v ČR v platnosti také národní čísla tísňového volání:

  • 150    Hasičský záchranný sbor ČR,

  • 155    Zdravotnická záchranná služba,

  • 158    Policie ČR.

  • 156    Obecní (městská) policie